Analýza místních poplatků

Do konce roku 2019 byly vybírány dva druhy místních poplatků v cestovním ruchu, a to poplatek z ubytovací kapacity a poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. V Praze a Karlových Varech byly do roku 2019 stanoveny nejvyšší možné sazby za místní poplatky v cestovním ruchu (6 kč za poplatek z ubytovací kapacity a 15 kč za poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt). V Praze se vybrala téměř polovina finančních prostředků (345 mil. Kč), následuje Karlovarský kraj s 64 miliony Kč. V Pardubicích nebyl stanoven poplatek z ubytovací kapacity ani poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt – tudíž Pardubice za místní poplatky v cestovním ruchu v posledních čtyřech letech 2016-2019 neobdržely žádné příjmy. V Pardubicích, kde se nevybíral žádný poplatek, se mohl jejich roční rozpočet zvýšit o více jak 3,7 mil. Kč.

Z této analýzy vyšlo najevo, že vybrané místní poplatky v cestovním ruchu jsou nižší nežli spočtené předpokládané tržby z poplatků, které by měla jednotlivá krajská města obdržet. Nejvyšší rozdíl mezi skutečně vybranými a předpokládanými tržbami za místní poplatky v cestovním ruchu byl zaznamenám u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Za poslední 4 roky činil rozdíl ve vybraných poplatcích za lázeňský nebo rekreační poplatek a předpokládaných tržbách z tohoto poplatku v krajských městech – 461 mil. Kč. Můžeme se domnívat, že část nevybraných poplatků odpovídá přenocování business klientely, u které se daný poplatek nemusí odvádět. Opravdu ale připadá tak vysoká částka nevybraných financí za poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt jen segmentu business klientely nebo dochází k opomínání výběru místních poplatků v cestovním ruchu?