Satelitní účet kultury představuje komplexní statistický nástroj, který umožňuje sledovat ekonomický význam kultury v České republice. Propojuje údaje o financování, ekonomické výkonnosti, zaměstnanosti, investicích i počtu subjektů působících v jednotlivých oblastech kulturního a kreativního sektoru.
Satelitní účet kultury vzniká ve spolupráci Národního institutu pro kulturu (NIK) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jeho cílem je zachytit ekonomické toky spojené s kulturou a poskytnout data využitelná pro hodnocení postavení kultury v národním hospodářství i pro strategické rozhodování a tvorbu kulturních politik.
Zdroj: Národní institut pro kulturu – statistikakultury.cz
Satelitní účet kultury a cestovní ruch
Data satelitního účtu kultury jsou relevantní také z pohledu cestovního ruchu a destinačního managementu. Kulturní dědictví, muzea, památkové objekty, scénické umění, festivaly a další kulturní aktivity představují významnou součást nabídky destinací.
Propojení údajů o kulturní infrastruktuře s ekonomickými ukazateli proto pomáhá lépe porozumět nejen rozsahu kulturní nabídky, ale také jejímu ekonomickému významu a podmínkám jejího financování. Data mohou být využita jako jeden z podkladů při plánování rozvoje kulturního cestovního ruchu a při strategickém rozhodování na národní, regionální i lokální úrovni.
Co Satelitní účet kultury sleduje?
Satelitní účet umožňuje sledovat českou kulturu z několika vzájemně propojených pohledů. Vedle základních ekonomických ukazatelů mapuje strukturu kulturního a kreativního sektoru, jeho financování a zaměstnanost.
Data jsou členěna podle jednotlivých oblastí kultury, mezi které patří například kulturní dědictví, scénické umění, výtvarné umění, knihy a tisk, film a video, rozhlas a televize, hudba, herní průmysl, architektura, reklama nebo design. Zároveň jsou seskupena do širších sektorů – tradičního a uměleckého, audiovizuálního a mediálního a kreativního sektoru.
Počet subjektů
Část počet subjektů poskytuje přehled o rozsahu a struktuře kulturního a kreativního sektoru v České republice. Umožňuje zjistit, kolik ekonomických subjektů působí v jednotlivých oblastech kultury, a porovnat jejich zastoupení mezi jednotlivými sektory.
Data ukazují, že největší počet subjektů působí v kreativním sektoru, na který připadá přibližně 54 % všech sledovaných subjektů. Následuje audiovizuální a mediální sektor s přibližně 24 % a tradiční a umělecký sektor s 22 %.
Z hlediska konkrétních oblastí je nejvíce subjektů spojeno s reklamou, následovanou oblastí knih a tisku, architekturou a výtvarnou, literární a hudební tvorbou. Menší počet subjektů působí například v oblasti designu, kulturního dědictví, filmu a videa, uměleckých řemesel či scénického umění.
Výdaje za kulturu
Část věnovaná výdajům za kulturu ukazuje, z jakých zdrojů je kulturní sektor financován a jak se financování kultury vyvíjí v čase. Satelitní účet sleduje jak veřejné výdaje na kulturu, tak přímé výdaje domácností a další finanční toky spojené s kulturními aktivitami.
Díky časovým řadám je možné sledovat nejen aktuální objem finančních prostředků směřujících do kultury, ale také dlouhodobé změny ve způsobu jejího financování. Data například umožňují porovnávat vývoj veřejných prostředků s výdaji domácností a sledovat, jak se mění ekonomická základna kulturního sektoru.
Součástí přehledu jsou rovněž další klíčové ekonomické ukazatele, jako jsou celkové zdroje kultury, zaměstnanost, počet pracujících osob, průměrná mzda, hrubá přidaná hodnota, investice nebo příspěvek kultury k HDP. Satelitní účet tak umožňuje zasadit samotné výdaje do širšího kontextu ekonomického významu kultury.
Zdroj dat: Národní institut pro kulturu (NIK)