Country report přináší stručný přehled čínského trhu z pohledu jeho potenciálu pro cestovní ruch v Česku. První část se zaměřuje na základní makroekonomické a sociodemografické údaje země, dovolené a nejčastější období k cestování. Druhá část obsahuje statistický přehled návštěvníků z tohoto trhu a jejich sestavený profil vycházející z výzkumu Tracking příjezdového CR, specifika týkající se dopravní dostupnosti a sezónnosti.

Report slouží jako doplněk k exportním workshopům.

Report byl zpracován ve spolupráci se zahraničním zastoupením v Číně.

***

1. Země v číslech

Země v číslech je kapitola obsahující přehled markoekonomických a sociodemografických dat o trhu.

Makroekonomické ukazatele

Zdroj: Databank, ILOSTAT, e.Stat

Růst HDP
Ekonomika v letech 2016–2019 rostla stabilním tempem kolem 6–7 % ročně. V roce 2020 došlo k výraznému zpomalení růstu na 2,34 %, které bylo následováno silným oživením v roce 2021, kdy HDP vzrostlo o 8,57 %. Od roku 2022 se růst postupně stabilizuje a do roku 2025 zpomalí na 4,40 %, přičemž stále zůstává v kladných hodnotách.

Roční míra inflace
Inflace se v období 2016–2022 pohybovala převážně mezi 1,5 % a 3 %, přičemž maxima dosáhla v roce 2019 (2,90 %). Od roku 2023 je patrný výrazný pokles cenových tlaků, kdy inflace klesla pod 0,3 %. V roce 2025 dosahuje pouze 0,10 %, což naznačuje velmi stabilní cenové prostředí.

Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti je po celé sledované období velmi stabilní a pohybuje se v úzkém rozpětí 4,31–5,00 %. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v letech 2020 a 2022, kdy nezaměstnanost dosáhla přibližně 5 %. V následujících letech se situace na trhu práce mírně zlepšuje a nezaměstnanost se drží kolem 4,6 %.

Zaměstnanost v sektorech
Největším zaměstnavatelem jsou služby, které vytvářejí téměř polovinu všech pracovních míst (46,53 %). Významnou roli hraje také průmysl s podílem 31,79 %, zatímco zemědělství zaměstnává 21,68 % pracovní síly. Struktura zaměstnanosti ukazuje na ekonomiku orientovanou především na služby, avšak s nadále silným zastoupením produkčních odvětví.

Sociodemografické ukazatele

Zdroj: Databank, ILOSTAT, e.Stat

Populace a její vývoj
Počet obyvatel Číny mezi lety 2016 a 2021 vzrostl z 1,39 na přibližně 1,41 miliardy, avšak tempo populačního růstu se v průběhu období výrazně zpomalovalo. Zatímco v roce 2017 populace rostla o 0,61 %, od roku 2022 se růst dostává do záporných hodnot a v roce 2025 dosahuje -0,22 %. Data tak naznačují přechod Číny od populačního růstu k postupné demografické stagnaci a následnému úbytku obyvatel.

Městská a venkovská populace
Čína pokračuje v intenzivním procesu urbanizace, což potvrzuje růst podílu městské populace z 58,8 % v roce 2016 na 66 % v roce 2025. Počet obyvatel žijících ve městech vzrostl ve stejném období z 819 na 954 milionů, zatímco venkovská populace klesla z 573 na 451 milionů. Vývoj ukazuje na dlouhodobý přesun obyvatelstva z venkovských oblastí do měst, která se stávají dominantním místem života i ekonomické aktivity.

Náboženství a náboženské zvyklosti
Náboženské složení Číny je specifické vysokým podílem sekulární populace a tradičním mísením duchovních směrů, přičemž přibližně 50–60 % obyvatel se nehlásí k žádnému organizovanému vyznání a 20–30 % se věnuje tradičnímu lidovému věření či uctívání předků. Nejrozšířenějším formálním náboženstvím je buddhismus s 15–18 %, následovaný křesťanstvím (3–5 %), islámem (1,5–2 %) a taoismem. Pro cestovní ruch to znamená, že většina čínských turistů nemá přísná náboženská stravovací omezení a evropské sakrální památky vnímá především jako fotogenické kulturní a estetické cíle.

Svátky, prázdniny, dovolené a cestování

Svátky

Nejvýznamnější státní svátky ovlivňující zahraniční cestování:

Svátek	Datum	Popis
Čínský nový rok	leden / únor (podle lunárního kalendáře)	Nejvýznamnější tradiční čínský svátek roku.Oficiálně 7–9 dní pracovního volna (vytvořeného spojením s víkendy a kompenzačními pracovními dny).Hlavní období pro rodinná setkání.
Svátek práce (Labor Day)	1.-5. května	Pětidenní blok volna (tzv. malý Zlatý týden).Velmi oblíbený čas pro středně dlouhé cesty po Asii a kratší evropské zájezdy.
Svátek dračích lodí & Svátek středu podzimu	Červen / Září (pohyblivá data podle lunárního kalendáře)	Tradiční 3denní svátky.Využívají se především pro domácí turismus a kratší asijské městské pobyty.
Zlatý týden (Národní den ČLR)	1.-7. října	Oslava založení ČLR a druhý největší sváteční blok v roce.Garance 7 dní souvislého volna.Absolutní špička pro dlouhé zahraniční cesty do Evropy a Severní Ameriky.

V Číně schvaluje harmonogram svátků Státní rada ČLR. Typickým rysem je systém „kompenzačních víkendů“ (调休 – tiáoxiū), kdy se sváteční dny propojují s víkendy a náhradní pracovní soboty/neděle slouží k odpracování těchto „mostů”.

Sezónnost poptávky po cestování:
– nejvyšší poptávka je v období celostátních svátků a letních prázdnin
– Evropa je nejvíce populární během letních prázdnin a Zlatého týdne (říjen)
– Jihovýchodní Asie a Východní Asie jsou populární pro kratší cesty po Asii: během Svátečních dnů práce (květen), Svátečních dnů dračích lodí (červen), Svátku středu podzimu a prodloužených víkendů
– zimní období a lunární nový rok je spojen především s trávením času v rodinném kruhu. Cestování, a to především do zahraničí, v tomto období není běžné.

Nejdůležitější cestovní období související s prázdninami a svátky:
– Zlatý týden (říjen): Hlavní státní svátek ČLR – oblíbené období pro delší zahraniční cesty.
– Čínský nový rok (I. / II. měsíc): Rodinné i především individuální cestování za příbuznými během týdenního volna.
– Letní prázdniny (červenec–srpen): Špička pro rodiny se školními dětmi.

Prázdniny

Hlavní prázdniny:
– letní prázdniny: začátek července – konec srpna (klíčové pro cestování s rodinou),
– zimní prázdniny (školní): závisí na termínu Čínského nového roku, zpravidla od poloviny ledna do poloviny února.

Dovolené

Nárok na zákonnou placenou dovolenou (způsobený dálkou praxe u zaměstnavatele) je v Číně ve srovnání s Evropou kratší:
– 1 až 10 let praxe: 5 dní placené dovolené za rok.
– 10 až 20 let praxe: 10 dní placené dovolené za rok.
– Nad 20 let praxe: 15 dní placené dovolené za rok.

Vzhledem k tomuto limitu Číňané masivně kombinují nárok na dovolenou právě se státními svátky a kompenzačními dny, aby získali až 10–14 dní nepřetržitého volna pro dálkové cesty do Evropy.

***

2. Cestování

Číňané v Česku

Zdroj: Návštěvnost HUZ, GSM analýza

Počet příjezdů Číňanů do Česka
Počet příjezdů čínských turistů do hromadných ubytovacích zařízení v Česku rostl až do roku 2018, kdy dosáhl vrcholu 609 tisíc návštěvníků. V letech 2020–2022 došlo v důsledku pandemie a cestovních omezení k dramatickému propadu, kdy se počet příjezdů pohyboval pouze v řádu desítek tisíc osob. Česko se do seznamu bezpečných zemí dostalo až v roce 2023. V tu dobu začíná postupné oživení trhu, přičemž v roce 2025 dosáhl počet příjezdů 208 tisíc, což je stále přibližně třetina předpandemické úrovně.

Počet přenocování Číňanů v Česku
Vývoj počtu přenocování kopíruje trend příjezdů. Mezi lety 2016 a 2019 výrazně vzrostl počet přenocování v českých ubytovacích zařízeních přibližně o 61%. Po výrazném propadu v letech 2020–2022 následovalo postupné zotavení a v roce 2025 dosáhl počet přenocování 0,37 milionu. Přesto objem přenocování zůstává výrazně pod úrovní před pandemií.

Průměrná doba pobytu Číňanů v Česku
Průměrná délka pobytu čínských turistů se ve sledovaném období pohybovala mezi 2,5 a 3,5 dny. Nejdelší pobyty byly zaznamenány v letech 2021 a 2022, kdy průměrná délka pobytu přesáhla 3,3 dne. Vzhledem k zákazu cestování se pravděpodobně jednalo o čínské cestovatele žijící v jiné zemi než v Číně. V roce 2025 činila průměrná doba pobytu 2,8 dne, což odpovídá hodnotám běžným před pandemií.

Podíl hostů využívající různé kategorie ubytovacích zařízení
Čínští turisté dlouhodobě preferují zejména čtyřhvězdičkové hotely, které tvoří největší část využívaných ubytovacích kapacit. Významné zastoupení mají také tří a pětihvězdičkové hotely, zatímco ostatní typy ubytování využívají pouze okrajově. Struktura ubytování zůstává stabilní i po obnově příjezdového turismu a potvrzuje orientaci čínských návštěvníků na komfortnější hotelové služby.

Analýza na základě GSM dat – data za rok 2025
Data za rok 2025 ukazují výraznou sezónnost návštěvnosti, kdy všechny sledované ukazatele rostou především od jara a vrcholí v letních měsících a v říjnu. Nejvyšší počet výletníků byl zaznamenán v červenci (13,1 tis.), zatímco u turistů a přenocování dosahuje maximum říjen, kdy přijelo 27,3 tis. turistů a bylo realizováno 65,9 tis. přenocování. Celkově převažují turisté nad jednodenními výletníky a počet přenocování naznačuje, že návštěvníci v destinaci zůstávají déle než jednu noc, přičemž nejsilnější výkon je patrný v hlavní a prodloužené podzimní sezóně.

Profil čínského návštěvníka

Zdroj: Tracking příjezdového a domácího cestovního ruchu

Čínský návštěvník přijíždějící do Česka je téměř výhradně turista s přenocováním (98 %), přičemž nejčastěji se jedná o osoby ve věku 30–44 let. Hlavním motivem cesty je rekreace (70 %), následovaná návštěvou příbuzných a známých (21 %). Pro šest z deseti návštěvníků jde o první návštěvu Česka, což potvrzuje potenciál destinace oslovovat nové klienty z čínského trhu.

Při cestě do Česka využívají Číňané nejčastěji leteckou dopravu (67 %). Hojně využívají organizaci cest pomocí cestovní kanceláře (45 %), nebo si cestu zařizují individuálně (40 %). Většina návštěvníků využívá hromadná ubytovací zařízení (75 %) a v destinaci zůstává několik dní, nejčastěji 5–7 nocí (46 %). Čínský trh tak představuje segment návštěvníků s relativně delší délkou pobytu a vyšším přínosem pro místní ubytovací a turistické služby.

Během pobytu v Česku se čínští návštěvníci zaměřují především na poznávání kulturních památek (69 %), které představují jednoznačně nejvýznamnější aktivitu. Oblibu si získává také místní pěší turistika (36 %) či gastronomie (27 %). Při plánování cesty se turisté nejčastěji spoléhají na doporučení známých (40 %) a internetové zdroje (39 %), významnou roli však stále hrají také cestovní kanceláře a agentury (22 %).

Čínští návštěvníci cestují nejčastěji v páru (40 %), ve velkých skupinách (19 %) nebo s rodinou (14 %). Jedná se o bonitní klientelu s celkovými denními výdaji dosahujícími téměř 5 500 Kč na osobu, přičemž největší část výdajů realizují ještě před samotnou cestou. Výše útrat v posledních letech kolísala, avšak dlouhodobě se pohybuje na vysoké úrovni, což potvrzuje ekonomický význam čínského trhu pro český turismus.

Víza a cestování do Česka

Vízová politika

Občané Číny potřebují pro vstup do Česka a Schengenského prostoru krátkodobé turistické vízum (Schengenské vízum, typ C). Pobyt je možný maximálně 90 dní během období 180 dní.

Zařízení Schengenského víza:
– Žádá se přes oficiální vízová centra (VFS Global) nebo na českých zastupitelských úřadech v Číně (Peking, Šanghaj).
– Vyžadované dokumenty: Potvrzení o ubytování, rezervace zpáteční letenky, cestovní pojištění, itinerář, výpis z bankovního účtu a potvrzení o zaměstnání/příjmu.
– Biometrie: Žadatelé (od určitého věku) musí osobně odevzdat otisky prstů (platnost biometrie je 5 let).
– Zařízení Schengenského víza trvá standardně 15 dnů (v sezóně až 30 dnů).

Kvůli administrativě čínští turisté preferují plánování cest s předstihem 2-3 měsíců.

Pasová politika

– Přibližně 11–13 % populace (cca 160–180 milionů lidí).
– Ačkoliv se jedná o nízké procento z celkového počtu 1,4 miliardy obyvatel, v absolutních číslech jde o obrovský trh (srovnatelný s celou populací většího evropského státu).
– Většina držitelů pasů pochází z velkých metropolí (Peking, Šanghaj, Šen-čen, Kuangchou).

Čínský pas se v mezinárodních žebříčcích pohybuje okolo 53. místa. Bezvízový styk nebo vízum po příjezdu (visa on arrival) má Čína ve zhruba 95 zemích.

Absence bezvízového styku s EU/UK činí z Evropy destinaci, která vyžaduje vyšší úsilí a finanční zajištění, což z čínských návštěvníků v ČR dělá spíše příjmově nadprůměrný segment.

Dopravní spojení do Česka

Mezi Čínou a Českem aktuálně existuje jedna přímá letecká linka Praha – Peking. Čínští návštěvníci se do Česka však dostávají i linkami s jedním či více přestupy, nebo z jiných evropských zemí v rámci cesty po Evropě.

Přímá linka Praha – Peking:
– Letecká společnost: Hainan Airlines
– Délka letu: přibližně 10-11 hodin
– Frekvence: 3x týdně (pondělí, středa, pátek)

Praha však není vždy hlavním vstupním bodem do Evropy. Velká část čínských turistů cestuje v rámci okružních zájezdů po více evropských zemích a do Česka přijíždí přes:
– Vídeň – Peking (Air China, 7x týdně), Šanghaj (Austrian Airlines, 6x týdně), Si-an (China Eastern, 3x týdně), Čheng-tu (Hainan Airlines, 3x týdně), Šen-Čen (Hainan Airlines, pozastaveno do srpna 2026)
– Frankfurt – Peking, Šanghaj nebo Čcheng-tu (Air China, Lufthansa)
– Mnichov – Peking, Šanghaj nebo Čcheng-tu (Air China, Lufthansa)
– Budapešť – Peking(Air China, 6x týdně), Šanghaj (Shanghai Airlines, 7x týdně), Ning-po (Shanghai Airlines, 2x týdně), Kanton (China Southern, 3x týdně), Šen-Čen (Hainan Airlines, 2x týdně), Čhung-čching (Air China, 1x týdně), Si-an (Shanghai Airlines, 1x týdně)

Důležitou roli hraje také železniční doprava. Čínští turisté jsou zvyklí využívat železniční dopravu a i při cestování po Evropě ji často využívají.
– Eurail Global Pass – hojně využívaná síťová jízdenka po Evropě
– Jízdenky si často rezervují přes aplikace – trip.com, WeChat, Alipay

Autobusovou dopravu po Evropě (FlixBus, RegioJet, ad.) využívají spíše mladší cestovatelé a baťůžkáři, pro které je klíčová nízká cena.

Pronájmy automobilů v cizích zemích není pro čínské turisty jednoduché:

– Čína není signatářem Vídeňské úmluvy o silničním provozu (1968), takže čínské úřady nevydávají standardní Mezinárodní řidičský průkaz (IDP).
– Z důvodu obav z neznámých dopravních předpisů, úzkých evropských ulic a komplikované administrativy drtivá většina čínských turistů stále dává přednost vlakům před půjčením auta.

Hlavní zdrojová města

Hlavním zdrojovým městem pro outbound turismus z Japonska je

TOP 5 zdrojových měst:
– Peking
– Šanghaj
– Šen-čen
– Kuangchou
– Čcheng-tu

***

Zdroje

Makroekonomická a sociodemografická část:

Data o turismu:

Další zdroje:

Ministerstvo zahraničních věcí

Reporty z minulých let

Prezentace z exportních workshopů – Čína

Report ke stažení

Report si můžete ve formě pdf prezentace stáhnout zde .

Country report Čína 2026