Country report Korejská republika

Country report přináší stručný přehled japonského trhu z pohledu jeho potenciálu pro cestovní ruch v Česku. První část se zaměřuje na základní makroekonomické a sociodemografické údaje země, dovolené a nejčastější období k cestování. Druhá část obsahuje statistický přehled návštěvníků z tohoto trhu a jejich sestavený profil vycházející z výzkumu Tracking příjezdového CR, specifika týkající se dopravní dostupnosti a sezónnosti.

Report slouží jako doplněk k exportním workshopům.

Report byl zpracován ve spolupráci se zahraničním zastoupením v Korejské republice.

***

1. Země v číslech

Země v číslech je kapitola obsahující přehled markoekonomických a sociodemografických dat o trhu.

Makroekonomické ukazatele

Zdroj: Databank, KOSIS, ILOSTAT

Růst HDP
Hospodářský růst byl v letech 2016–2019 relativně stabilní a pohyboval se kolem 2–3 %. V roce 2020 došlo k poklesu ekonomiky, následně však přišlo výrazné oživení s vrcholem v roce 2021. V dalších letech tempo růstu postupně zpomalovalo a v období 2023–2025 se stabilizuje přibližně na úrovni 2 %, což naznačuje návrat k umírněnému a dlouhodobě udržitelnému trendu.

Roční míra inflace
Inflace se do roku 2020 držela na nízkých a stabilních hodnotách, zpravidla pod 2 %. V letech 2021–2022 však došlo k výraznému nárůstu, přičemž vrchol byl dosažen v roce 2022. Od té doby inflace postupně klesá, nicméně i v roce 2025 zůstává mírně vyšší než v předchozím stabilním období.

Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti byla do roku 2021 relativně stabilní a pohybovala se kolem 3,5–4 %. V roce 2022 došlo k výraznému poklesu, přičemž nízká úroveň se udržuje i v dalších letech. V období 2024–2025 je patrný mírný nárůst, nicméně celkově zůstává nezaměstnanost na relativně nízké úrovni.

Zaměstnanost v sektorech
Struktura zaměstnanosti je jednoznačně koncentrovaná ve službách, které tvoří více než dvě třetiny celkové zaměstnanosti (70,36 %). Průmysl představuje druhý nejvýznamnější sektor s podílem 24,49 %, zatímco zemědělství má pouze okrajové zastoupení na úrovni 5,15 %. Graf tak ukazuje ekonomiku, kde terciární sektor dominuje trhu práce a průmysl si udržuje významnou, ale výrazně menší roli.

Sociodemografické ukazatele

Zdroj: Databank, KOSIS, ILOSTAT

Populace a její vývoj
Růst populace byl do roku 2019 mírně pozitivní, s maximem okolo 0,4 %. V období 2021–2022 však došlo k poklesu, což znamenalo negativní přírůstek obyvatelstva. Po krátkém oživení v letech 2023–2024 se očekává, že v roce 2025 se růst opět dostane do záporných hodnot.
Celkový počet obyvatel rostl až do roku 2020, kdy dosáhl svého vrcholu. Od té doby dochází spíše ke stagnaci a mírným výkyvům bez výrazného růstového trendu. Výhled do roku 2025 naznačuje spíše mírný pokles populace.

Městská a venkovská populace
Podíl městské populace je dlouhodobě velmi stabilní a pohybuje se kolem 81 %, což naznačuje vysokou míru urbanizace bez výraznějších strukturálních změn. Absolutní počet obyvatel ve městech se mezi lety 2016–2024 držel okolo 47–48 milionů, zatímco venkovská populace postupně mírně klesala z 4,23 na 4,07 milionu obyvatel. Vývoj potvrzuje pokračující koncentraci obyvatel ve městech a současně stagnaci až mírný úbytek venkovského obyvatelstva.

Náboženství a náboženské zvyklosti
V Koreji má největší zastoupení buddhismus (22,9 %), protestanství (cca 20 %) a katolická církev (cca 8 %). Méně než 1 % populace se hlásí k tradičnímu náboženství, ale v zemi působí řada lokálních náboženských sekt (např. Moonisté, Sinčchondži), které se formovaly pod vlivem amerického protestantismu po Korejské válce. K žádnému náboženství se v Koreji hlásí cca 46,5 %. 

Svátky, prázdniny, dovolené a cestování

Svátky

Nejvýznamnější státní svátky ovlivňující zahraniční cestování:

Seollal přelom leden/únor– korejský lunární Nový rok,  
– jeden z nejvýznamnějších svátků v zemi,  
– několik dní volna, velmi silné cestovní období.  
Chuseok 15. den 8. měsíce (září)– tradiční svátek sklizně a rodinných setkání,  
– často označovaný jako „korejské Thanksgiving“,  
– jedno z nejsilnějších období pro domácí i zahraniční cestování.  
Children’s Day 5. května– často vytváří prodloužené víkendy a podporuje rodinné cestování.  
Golden Holiday periods Kolem hlavních svátků Seollal nebo Chuseok– kombinace svátků a víkendů během roku, 
– velmi populární pro kratší zahraniční cesty.  
Election Day 3. června– volební den je státním svátkem,  
– každé 4 roky,
– část obyvatel využívá volno k domácímu i zahraničnímu cestování. 

Sezónnost poptávky po cestování: 
– nejvyšší poptávka je v létě a během Chuseoku,  
– Evropa je nejvíce populární během letních měsíců a podzimních svátků,  
– jaro a podzim jsou populární pro kratší cesty po Asii,  
– zimní období je spojeno se zimními sporty, vánoční atmosférou a evropskými city breaky. 

Prázdniny

Hlavní školní prázdniny v Jižní Koreji jsou rozděleny na letní a zimní období. Letní prázdniny obvykle probíhají od konce července do poloviny srpna a trvají přibližně 3–5 týdnů. Zimní prázdniny začínají většinou na konci prosince a trvají do konce ledna nebo začátku února. 

Akademický rok na univerzitách začíná v březnu a je rozdělen do dvou semestrů: 
– jarní semestr: březen – červen,
– podzimní semestr: září – prosinec.  

Hlavní univerzitní prázdniny: 
– letní prázdniny: červenec – srpen,  
– zimní prázdniny: prosinec – únor.  

Nejdůležitější cestovní období související s prázdninami a svátky: 
– letní prázdniny (červenec–srpen),  
– korejský Nový rok Seollal (leden/únor),  
– svátek Chuseok (září/říjen),  
– zimní prázdniny a období Vánoc,  
– prodloužené víkendy během státních svátků. 

Dovolené

Zákonná minimální dovolená v Jižní Koreji je podle pracovního zákoníku 15 dní ročně po jednom odpracovaném roce. Počet dní se následně zvyšuje podle délky pracovního poměru. Ve větších firmách a korporacích bývá běžných 15–20 dní dovolené ročně, některé společnosti poskytují i více benefitů. Kromě dovolené mají zaměstnanci také přibližně 15–17 státních svátků ročně, včetně volebních dnů.

***

2. Cestování

Jihokorejci v Česku

Zdroj: Návštěvnost HUZ, GSM analýza

Počet příjezdů Jihokorejců do Česka
Počet příjezdů hostů využívajících hromadná ubytovací zařízení dosahoval před pandemií stabilně vysokých hodnot kolem 385–413 tisíc osob ročně. Po výrazném propadu v letech 2020–2021 dochází k postupnému oživení trhu, přičemž v roce 2025 počet příjezdů vzrostl na 273 tisíc, což je nejvyšší hodnota od začátku pandemie, ale stále nedosahuje předkrizové úrovně.

Počet přenocování Jihokorejců v Česku
Vývoj počtu přenocování kopíruje trend příjezdů. Po rekordních hodnotách přes 600 tisíc přenocování v letech 2017–2019 následoval prudký pokles během pandemie a následný postupný růst. V roce 2025 dosáhl počet přenocování 466 tisíc, což představuje významné meziroční zlepšení a potvrzuje pokračující obnovu poptávky.

Průměrná doba pobytu Jihokorejců v Česku
Průměrná délka pobytu se většinu sledovaného období pohybovala mezi 2,6 a 2,8 dny. Výjimkou byl rok 2021 s hodnotou 3,23 dne, kdy cestovalo méně návštěvníků, avšak zůstávali déle. V roce 2025 činila průměrná doba pobytu 2,71 dne, což je mírně nad úrovní posledních dvou let.

Podíl hostů využívající různé kategorie ubytovacích zařízení
Ve struktuře ubytování dlouhodobě dominují hotely vyšších kategorií (zejména tří- a čtyřhvězdičkové), které tvoří největší část všech příjezdů. Pandemie zasáhla všechny typy ubytovacích zařízení, avšak následné oživení je patrné napříč segmenty. V roce 2025 se počet hostů ve většině kategorií dále zvyšuje, přičemž nejvýznamnější podíl si nadále udržují standardní hotelová zařízení.

Analýza na základě GSM dat – data za rok 2025
GSM data ukazují výrazně sezónní charakter návštěvnosti, kdy nejvyšší hodnoty přenocování i počtu turistů připadaly na letní měsíce a zejména na říjen a prosinec. Nejvíce přenocování bylo zaznamenáno v prosinci, a to 80 tisíc, velmi silný byl také říjen se 79 tisíci přenocováními; naopak nejslabší návštěvnost připadla na první čtvrtletí roku. Z pohledu typu návštěvníků jednoznačně převažují vícedenní turisté nad jednodenními výletníky. Počet turistů se v roce 2025 pohyboval od 3 tisíc v březnu po maximum 34 tisíc v říjnu, zatímco výletníci tvořili pouze menší doplňkový segment, zpravidla v jednotkách tisíc osob měsíčně. GSM data tak doplňují tradiční statistiky ubytování o širší pohled na reálný pohyb návštěvníků v destinaci, včetně těch, kteří nemusí být plně zachyceni v klasických ubytovacích statistikách.

Profil jihokorejského návštěvníka

Zdroj: Tracking příjezdového a domácího cestovního ruchu

Typický jihokorejský návštěvník přijíždí do Česka především za rekreací (90 %) a ve většině případů jde o vícedenního turistu (94 %). Nejčastěji se jedná o osobu ve věku 30–44 let (50 %), která do Česka cestuje poprvé (88 %) a využívá služeb cestovní kanceláře (69 %).

Do Česka přilétá převážně letecky (82 %) a nejčastěji cestuje ve skupině (32 %) nebo s partnerem či partnerkou (28 %). Ubytovává se téměř výhradně v hromadných ubytovacích zařízeních (95 %) a nejčastěji v destinaci tráví 5–7 nocí (40 %), případně 3–4 noci (30 %).

Během pobytu se zaměřuje zejména na poznávání kulturních památek (88 %), společenský život (39 %), gastronomii (34 %) a přírodní atraktivity (33 %). Informace o cestě získává především prostřednictvím cestovních kanceláří a agentur (61 %), internetu (26 %) a doporučení známých (17 %).

Z ekonomického hlediska se jedná o návštěvníka s průměrnou až nadprůměrnou příjmovou úrovní. V roce 2025 dosahovaly jeho celkové průměrné denní výdaje 5,4 tis. Kč na osobu, z toho přibližně 4,3 tis. Kč tvořily výdaje před cestou a 1,2 tis. Kč výdaje realizované přímo během pobytu v Česku.

Jihokorejští návštěvníci v roce 2025 směřovali největší část svých výdajů do restaurací, maloobchodu (retail) a ubytování. Významná role maloobchodu přitom odpovídá širšímu trendu mezi návštěvníky z asijských zemí, u nichž je podíl útrat v retailu obecně vyšší než u návštěvníků z Evropy. Jihokorejští turisté tak v tomto ohledu nepředstavují výjimku.

Víza a cestování do Česka

Vízová politika

Občané Jižní Koreje mohou cestovat do Česka bez víz pro krátkodobé turistické a obchodní pobyty v rámci schengenského prostoru. Pobyt je možný maximálně 90 dní během období 180 dní. 

Od konce roku 2026 však bude pro korejské občany povinná registrace v systému ETIAS (Evropský systém cestovních informací a povolení). Nepůjde o vízum, ale o elektronickou cestovní autorizaci. 

Základní informace k systému ETIAS pro občany Jižní Koreje: 
– Registrace bude povinná pro držitele korejských pasů, 
– Poplatek za registraci bude 20 EUR (přibližně 29 000 KRW), 
– Většina žádostí bude schválena během několika minut, v některých případech může schválení trvat až 96 hodin,
– Povolení bude platné 3 roky nebo do skončení platnosti pasu, 
– ETIAS bude platit pro 30 evropských zemí (Schengen + Kypr), 
– Maximální délka pobytu bude 90 dní během 180 dní. 

Pasová politika
Přesné aktuální statistiky o procentu obyvatel Jižní Koreje, kteří vlastní cestovní pas, nejsou pravidelně zveřejňovány korejskou vládou. Podle odhadů korejských médií a cestovního ruchu však vlastní pas přibližně 75–80 % obyvatel, což patří mezi nejvyšší hodnoty v Asii. Vysoký podíl souvisí s velmi silnou kulturou zahraničního cestování a vysokou mobilitou obyvatel.
Jihokorejský pas zároveň patří mezi nejsilnější na světě a v roce 2025 umožňoval bezvízový vstup nebo s vízy na příletu ve více než 170 destinací. Podle Mobility Score se řadí na 3. příčku Passport Indexu.

Dovolené a dovolenkové návyky

Zákonná minimální dovolená v Jižní Koreji je podle pracovního zákoníku 15 dní ročně po jednom odpracovaném roce. Počet dní se následně zvyšuje podle délky pracovního poměru. Ve větších firmách a korporacích bývá běžných 15–20 dní dovolené ročně, některé společnosti poskytují i více benefitů. Kromě dovolené mají zaměstnanci také přibližně 15–17 státních svátků ročně, včetně volebních dnů. 

Navzdory postupnému zlepšování work-life balance je Jižní Korea stále známá silnou pracovní kulturou a relativně omezeným využíváním celé dovolené. Mnoho zaměstnanců si proto vybírá spíše kratší pobyty nebo rozděluje dovolenou do více kratších cest během roku. 

Typické jsou: 
– Kratší zahraniční cesty v délce 5–7 dní,  
– Delší evropské dovolené během hlavní dovolené nebo svátků,  
– Kombinace státních svátků a víkendů pro vytvoření delšího volna.

Prodloužené víkendy jsou velmi často využívány k cestování, zejména: 
– Během svátků Chuseok a Seollal,  
– Při státních svátcích navazujících na víkend,  
– U mladších generací také pro krátké městské pobyty a zahraniční cesty po Asii. 

Dopravní spojení do Česka

Mezi Jižní Koreou a Českem existují přímá letecká spojení, která jsou pro korejské turisty velmi důležitá. Přímé lety jsou na korejském trhu výrazně preferované a mají velký vliv na rozhodování o destinaci. 

Hlavní přímé spojení: 
– Soul (Incheon International Airport – ICN) ↔ Praha (PRG) 
– letecká společnost: Korean Air 
– délka letu: přibližně 12–13 hodin 
– frekvence: několik letů týdně (sezónně se může měnit) 

Praha však není vždy hlavním vstupním bodem do Evropy. Velká část korejských turistů cestuje v rámci okružních zájezdů po více evropských zemích a do Česka přijíždí přes: 
– Vídeň, 
– Mnichov, 
– Frankfurt, 
– Budapešť, 
– Curych nebo Paříž. 

Vídeň představuje velmi důležitý vstupní bod pro korejské turisty cestující do Česka. Korejci často využívají: 
– Přímé lety Soul ↔ Vídeň, 
– Následný přesun autobusem nebo vlakem do Prahy, 
– Organizované autobusové okruhy po střední Evropě. 

Důležitou roli hraje také železniční doprava. Korejští turisté v Evropě často využívají: 
– Rail Europe, 
– Vysokorychlostní vlaky, 
– Mezistátní vlaková spojení mezi evropskými městy. 

Oblíbené jsou i pronájmy automobilů: 
– Zejména u mladších individuálních cestovatelů, 
– Populární jsou společnosti jako Sixt, 
– Důležitá je kvalita silnic a jednoduchost dopravy mezi evropskými státy. 

Hlavní zdrojová města

Hlavním zdrojovým městem pro outbound turismus z Jižní Koreje je Soul a jeho metropolitní oblast (včetně Incheonu a provincie Gyeonggi), kde žije přibližně polovina obyvatel celé země. Právě zde se soustřeďuje největší počet zahraničních cestujících, vysokopříjmových skupin i mladších individuálních cestovatelů. Soul je zároveň hlavním leteckým uzlem země díky letišti Incheon, odkud odlétá většina dálkových letů do Evropy.  

Mezi nejvýznamnější zdrojová města pro cesty do Evropy a Česka patří: 
– Soul / Incheon  
– Busan 
– Daegu  
– Daejeon  
– Gwangju  

Významný potenciál mají především: 
– Soul – největší koncentrace bonitních cestovatelů, mladší generace, individuální turisté, influenceři a uživatelé sociálních sítí,  
– Busan – druhé největší město země s rostoucím zájmem o Evropu a individuální cestování,  
– Daegu – silný trh organizovaných zájezdů a starších cestovatelů,  
– Daejeon – technologicky orientovaná a vysokopříjmová populace,  
– Incheon/Gyeonggi-do – velmi vysoká koncentrace obyvatel a outbound cestování díky blízkosti hlavního letiště.

Korejští turisté často cestují v rámci více evropských zemí během jedné cesty. Typické jsou itineráře kombinující Rakousko, Česko a Maďarsko, případně širší okruhy po střední a východní Evropě. 

***

Zdroje

Makroekonomická a sociodemografická část:

Data o turismu:

Další zdroje:

Reporty z minulých let:

Report ke stažení

Report si můžete ve formě pdf prezentace stáhnout zde.