Country report přináší stručný přehled japonského trhu z pohledu jeho potenciálu pro cestovní ruch v Česku. První část se zaměřuje na základní makroekonomické a sociodemografické údaje země, dovolené a nejčastější období k cestování. Druhá část obsahuje statistický přehled návštěvníků z tohoto trhu a jejich sestavený profil vycházející z výzkumu Tracking příjezdového CR, specifika týkající se dopravní dostupnosti a sezónnosti.

Report slouží jako doplněk k exportním workshopům.

Report byl zpracován ve spolupráci se zahraničním zastoupením v Japonsku.

***

1. Země v číslech

Země v číslech je kapitola obsahující přehled markoekonomických a sociodemografických dat o trhu.

Makroekonomické ukazatele

Zdroj: Databank, ILOSTAT, e.Stat

Růst HDP
Japonská ekonomika vykazuje v poslední dekádě spíše mírné tempo růstu, přičemž nejvýraznější propad nastal v roce 2020, kdy HDP klesl o 4,17 %. Po silném oživení v roce 2021 (+2,70 %) se růst opět zpomalil a v roce 2025 dosahuje 0,70 %, což naznačuje stabilizaci, ale zároveň relativně slabou dynamiku ekonomiky.

Roční míra inflace
Inflace byla do roku 2021 velmi nízká, místy dokonce záporná, což odpovídá dlouhodobě utlumenému cenovému vývoji v Japonsku. Od roku 2022 však došlo k výraznému nárůstu inflace, která se v letech 2023–2025 drží kolem 3 %, což představuje znatelný posun oproti předchozímu období nízké cenové stability.

Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti zůstává v Japonsku dlouhodobě velmi nízká a stabilní, většinou v rozmezí 2,4–2,8 %. Po mírném zvýšení v letech 2020–2021 se nezaměstnanost postupně snižuje a v roce 2025 dosahuje 2,45 %, což ukazuje na stabilní a napjatý trh práce.

Zaměstnanost v sektorech
Struktura zaměstnanosti je výrazně orientována na služby, které tvoří téměř tři čtvrtiny zaměstnanosti (73,96 %). Průmysl představuje přibližně čtvrtinu zaměstnanosti (23,23 %), zatímco zemědělství má pouze marginální podíl 2,81 %, což odpovídá vyspělé a vysoce urbanizované ekonomice.

Sociodemografické ukazatele

Zdroj: Databank, ILOSTAT, e.Stat

Populace a její vývoj
Japonsko dlouhodobě čelí úbytku populace, přičemž tempo poklesu se v čase postupně prohlubuje. Zatímco v roce 2016 činil meziroční pokles pouze -0,05 %, v roce 2025 už dosahuje -0,55 %, což potvrzuje sílící demografický tlak a pokračující stárnutí populace. Celkový počet obyvatel Japonska se mezi lety 2016 a 2025 stabilně snižuje — z přibližně 127,0 mil. na 123,0 mil. obyvatel. Pokles je patrný zejména po roce 2020, kdy se tempo úbytku obyvatel zrychluje a naznačuje dlouhodobý strukturální demografický problém.

Městská a venkovská populace
Podíl městské populace zůstává v Japonsku velmi vysoký a stabilní, po většinu období se pohybuje okolo 81 %. V roce 2025 dochází k mírnému nárůstu na 82,40 %, což ukazuje, že i přes celkový úbytek obyvatel si Japonsko zachovává výrazně urbanizovaný charakter. V absolutních hodnotách dominuje městská populace, která tvoří převážnou většinu obyvatel Japonska, zatímco venkovská populace představuje jen menší část. Z grafu je patrné, že počet obyvatel klesá jak ve městech, tak na venkově, přičemž venkovská populace se snižuje přibližně z hodnot nad 10 mil. na zhruba 9,5 mil. obyvatel v roce 2025.

Náboženství a náboženské zvyklosti
Náboženská struktura Japonska je postavena především na šintoismu (49 %) a buddhismu (46 %). Pro japonskou společnost je typické souběžné praktikování obou náboženských tradic, které se prolínají v každodenním životě i při významných společenských a rodinných událostech. Křesťanství a ostatní náboženství mají v zemi pouze okrajové zastoupení.

Svátky, prázdniny, dovolené a cestování

Svátky

Nejvýznamnější státní svátky ovlivňující zahraniční cestování:

Nový rok	1. ledna	– jeden z nejdůležitějších svátků v Japonsku – státním svátkem je vyhlášen pouze 1. leden, avšak mnoho podniků zůstává uzavřených do 3. ledna. – nový rok je oblíbenou dobou k cestování
Golden week	konec dubna – začátek května	– období kolem 4 státních svátků, které přichází v 7 dnech za sebou – významné prázdninové období v Japonsku – pro domácí i zahraniční cesty
Obon week	13.-16. srpen	– významná buddhistická událost – obdobně jako Nový rok nebo Golden week je období svátku Obon oblíbeným časem k domácím i zahraničním cestám
Silver week	konec září (aktuální pro rok 2026)	– podobně jako Golden week je Silver week v období státních svátků na konci září – Silver week přichází každých 5 – 6 let, kdy tyto svátky vychází v návaznosti s víkendem
Vánoce	24.-25. prosince	– Nejsou sice ustanoveným státním svátkem, mnoho japonských rodin v tomto období dodržuje místní vánoční tradice a cestuje

V Japonsku je od roku 2018 celkem 16 uznávaných placených státních svátků. V tabulce jsou uvedeny jen nejvýznamnější svátky, které jsou spojené s cestováním. Pokud svátek připadá na neděli, bývá následující pracovní den určen jako náhradní volno.

Sezónnost poptávky po cestování:
– nejvyšší poptávka je v období svátků a letních prázdnin,
– Evropa je populární zejména během letních prázdnin a delších svátečních období (Golden Week a konec roku)
– kratší volna jsou populární pro kratší cesty po Asii,
– zimní období je spojeno se zimními sporty a cestováním během konce roku a Nového roku.

Prázdniny

Hlavní prázdniny:
– jarní prázdniny: konec března – začátek dubna,
– letní prázdniny: 2. polovina července – konec srpna,
– zimní prázdniny: konec prosince – začátek ledna.

Nejdůležitější cestovní období související s prázdninami a svátky:
– prodloužené víkendy během státních svátků (Golden week, Obon week, Silver week)
– jarní prázdniny (březen – duben) – spíše pro domácí turismus
– letní prázdniny (červenec – srpen),
– období Vánoc a Nového roku je hlavní dobou pro rodinné návštěvy a návštěvy domovských měst.

Dovolené

Zákonná minimální dovolená v Japonsku je podle pracovního zákoníku 10 dní po 6 měsících nepřetržitého zaměstnání s docházkou alespoň 80%. Počet dní se následně zvyšuje podle délky pracovního poměru o 1 den. Zákonné maximum, kterého mohou zaměstnanci dosáhnout, je 20 dní dovolené (zhruba po 6,5 letech práce).

***

2. Cestování

Japonci v Česku

Zdroj: Návštěvnost HUZ, GSM analýza

Počet příjezdů Japonců do Česka
Počet příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení dosahoval před pandemií nejvyšších hodnot v letech 2018–2019, kdy se pohyboval nad hranicí 140 tisíc příjezdů. Po výrazném propadu v letech 2020–2021 dochází od roku 2022 k postupnému oživení, přičemž v roce 2025 bylo evidováno 82 tisíc příjezdů. Aktuální hodnota tak potvrzuje pokračující růstový trend, ale stále zůstává výrazně pod úrovní předpandemických let.

Počet přenocování Japonců v Česku
Vývoj počtu přenocování kopíruje trend příjezdů, avšak s mírně výraznějším objemem v absolutních hodnotách. Před pandemií počet přenocování vrcholil v roce 2019 na 277 tisících, zatímco v roce 2021 došlo k nejvýraznějšímu poklesu celé časové řady. Od roku 2022 se počet přenocování postupně zvyšuje a v roce 2025 dosáhl 167 tisíc, což ukazuje na stabilní obnovu poptávky po ubytování v Česku.

Průměrná doba pobytu Japonců v Česku
Průměrná doba pobytu se ve většině sledovaného období pohybovala kolem 3 dnů, což naznačuje spíše kratší charakter návštěv. Výraznou výjimkou byl rok 2021, kdy průměrná délka pobytu vzrostla na 4,23 dne, pravděpodobně v důsledku specifické struktury cestování v období omezené mobility. V roce 2025 dosahovala průměrná doba pobytu 3,04 dne, tedy hodnoty srovnatelné s předpandemickým obdobím.

Podíl hostů využívající různé kategorie ubytovacích zařízení
Z hlediska struktury využívaných ubytovacích zařízení dlouhodobě dominují hotely vyšších kategorií, zejména čtyřhvězdičkové hotely, které tvoří největší část ubytovaných hostů. Významný podíl mají také tříhvězdičkové hotely a hotely nižších kategorií, zatímco ostatní typy ubytování se na celkovém objemu podílejí spíše okrajově.

Analýza na základě GSM dat – data za rok 2025
GSM data za rok 2025 ukazují sezónní průběh návštěvnosti, kdy počet turistů postupně roste od začátku roku a nejvyšších hodnot dosahuje zejména v letních a podzimních měsících. Nejvyšší počet přenocování byl zaznamenán v září, kdy dosáhl 20 tisíc, vysoké hodnoty se objevují také v srpnu a říjnu. Počet výletníků je ve srovnání s vícedenními návštěvníky výrazně nižší a pohybuje se převážně mezi 1–2 tisíci měsíčně, což potvrzuje, že Česko je podle GSM dat atraktivnější především pro vícedenní pobyty než pro jednodenní návštěvy.

Profil japonského návštěvníka

Zdroj: Tracking příjezdového a domácího cestovního ruchu

Typický japonský návštěvník přijíždí do Česka za rekreací (92 %) a pro naprostou většinu respondentů se jedná o první návštěvu destinace (89 %), což naznačuje silný potenciál pro získávání nových návštěvníků. Mezi návštěvníky dominují osoby ve věku 30–44 let (45 %) a 45–59 let (30 %), přičemž většina pochází z domácností s průměrnou příjmovou úrovní.

Do Česka přilétá především leteckou dopravou, (86 %) a většina cest je organizována prostřednictvím cestovních kanceláří (65 %). Ubytování je z velké části realizováno v hromadných ubytovacích zařízeních (93 %). Z hlediska délky pobytu převažují pobyty v délce 5–7 nocí (46 %) a 3–4 nocí (27 %), zatímco téměř pětina návštěvníků zůstává 8–14 nocí.

Japonští návštěvníci jsou primárně motivováni poznáváním kulturního dědictví – návštěvu kulturních památek uvedlo 93 % respondentů, přičemž oblíbené jsou také přírodní památky, pěší turistika a gastronomie. Informace o destinaci získávají nejčastěji prostřednictvím cestovních kanceláří a agentur (43 %), internetu (35 %) a doporučení známých (29 %). Z hlediska cestovní skupiny převažují návštěvy realizované s partnerem či partnerkou (34 %) nebo ve skupině (28 %). Rodinné cesty tvoří 14 % všech návštěv, zatímco samostatní návštěvníci a cesty s přáteli dosahují shodně 11 %.

Průměrné denní výdaje návštěvníků dosáhly v roce 2025 celkem 5 093 Kč na osobu, přičemž větší část byla vynaložena již před cestou (3 876 Kč) a menší část během pobytu v destinaci (1 217 Kč). Vývoj v letech 2018–2025 ukazuje výrazný pokles výdajů během pandemického období a následné oživení, které vyvrcholilo v roce 2024 rekordní hodnotou 7,8 tis. Kč na osobu a den. Přestože v roce 2025 došlo k meziročnímu poklesu, celkové výdaje zůstávají na vyšší úrovni než před pandemií.

Víza a cestování do Česka

Vízová politika

Občané Japonska mohou cestovat do Česka bez víz pro krátkodobé turistické a obchodní pobyty v rámci schengenského prostoru. Pobyt je možný maximálně 90 dní během období 180 dní.

Od konce roku 2026 však bude pro japonské občany povinná registrace v systému ETIAS (Evropský systém cestovních informací a povolení). Nepůjde o vízum, ale o elektronickou cestovní autorizaci.

Základní informace k systému ETIAS pro občany Japonska:
– Registrace bude povinná pro držitele japonských pasů,
– Pas musí být platný minimálně 3 měsíce po datu cesty,
– Většina žádostí bude chválena během několika minut, v některých případech může schválení trvat až 72 hodin,
– Poplatek ETIAS je 7 EUR na osobu, platí pro dospělé osoby 18 – 70 let. Mladší či starší žadatelé poplatek neplatí.
– Povolení bude platné 3 roky nebo do skončení platnosti pasu,
– ETIAS bude platit pro 30 evropských zemí (Schengen + Kypr),
– Maximální délka pobytu bude 90 dní během 180 dní.

Pasová politika
Ministerstvo zahraničních věcí Japonska vydalo v únoru 2026 statistiku, která udává že na konci roku 2025 bylo v Japonsku 22,82 milionu platných pasů, což je zhruba o 5,3 % (1,17 milionů) méně než v roce 2024.
Japonský pas patří mezi nejsilnější na světě a v roce 2025 umožňoval bezvízový vstup do více než 170 destinací. Podle Mobility Score se řadí na 3. příčku Passport Indexu.

Dopravní spojení do Česka

Mezi Japonskem a Českem aktuálně neexistuje přímé letecké spojení. Do Prahy se cestuje s jedním nebo více přestupy, přičemž významnou roli mají asijské a blízkovýchodní uzly i hlavní evropská letiště. Celková délka cesty trvá obvykle 15 až 20 hodin (v závislosti na délce přestupu a zvolené trase).

Zlepšování letecké dostupnosti patří mezi důležitá témata pro další rozvoj japonského trhu.

Přestupní uzly na Dálném východě:
– Soul – Korean Air, Asiana Airlines
– Tchaj-pej – China Airlines, STARLUX Airlines

Blízkovýchodní a další významné uzly:
– Istanbul – Turkish Airlines
– Dubaj – Emirates
– Dauhá – Qatar Airways
– Abú Dhabí – Etihad Airways

Evropské přestupní uzly:
– Lufthansa Group
– Frankfurt / Mnichov – Lufthansa
– Curych – SWISS
– Vídeň – Austrian Airlines
– Helsinky – Finnair
– Varšava – LOT Polish Airlines

Méně významné alternativy (japonští turisté preferují japonské nebo prémiové aerolinky, některé regionální CK však nabízejí i cenově dostupnější varianty s využitím těchto přestupních uzlů)
– Peking – Hainan Airlines
– Paříž – Air France
– Amsterdam – KLM

Hlavní zdrojová města

Hlavním zdrojovým městem pro outbound turismus z Japonska je

TOP 5 zdrojových měst:
– Tokio
– Osaka
– Jokohama
– Nagoja
– Fukuoka

***

Zdroje

Makroekonomická a sociodemografická část:

Data o turismu:

Další zdroje:

Ministerstvo zahraničních věcí

Reporty z minulých let

Prezentace z exportních workshopů – Japonsko

Report ke stažení

Report si můžete ve formě pdf prezentace stáhnout zde .

Country report Japonsko 2026